Než se Ti natáhnou obrázky, přečti si co napsala o křtinách Tereza své babičce, dovíš se všechno co jest třeba:

Milá babičko,

předem mého dopisu tě srdečně zdravím. Nezlob se, že se píšu až dneska, ale dřív to fakt nešlo.

Babi, víš, jak vždycky spolu kecáme o Cunkově ? Tak tam byly zase křtiny - stejný místo, stejnej víkend jako každej rok - ale stejný to teda rozhodně nebylo. Ale začnu od začátku.

Přijela jsem v pátek večer - asi v devět. Čekala jsem tak lehce lidí, prázdnej dvůr a plno práce. Tentokrát byly mraky známejch, všichni v pohodě, dvůr naklizenej, už i místy udělaná výzdoba, bufet srovnanej a co na tom bylo nejlepší - žádný nervy. Ne snad že by jindy byly - víš přece, že Cunkov je balzám i pro ty největší depky - ale tentokrát to plynulo pomaloučku polehoučku jak vánek. Pomalu jediná starost toho večera bylo správně se usadit, povídat si a zpívat. A všechno, co se během víkendu dělalo, šlo tak nějak bez problémů. Já byla nádherně nabuzená super zprávou pro mě osobně - byla jsem kmotra jednoho z malejch koňskejch pižďuchů.

Sobotní ráno bylo slunečný, že jsme si nic lepšího nemohli přát. Ale někdo řek, že ve tři bude pršet, teda jako bouřka, že to je tutovka, když od tří je program na jízdárně. V půl desátý / myslím / byla na dvoře schůze- Zub řek, co je potřeba, lidi si rozebrali práci a celá akce šla do finiše. Okolo jedný hodiny se objevily první namalovaný holky v šatech na vystoupení a první černý mraky na obloze. Šlo to jako od Ounuzu a všichni se snažili o takový ty řeči, že odtamtud nikdy neprší, ale nenápadně zakrejvali křeslo pro královnu křtin igelitama. 14:32 to spadlo dolů - déšť, déšť, mraky vody a všichni byli na pár minut jak strnulý sochy, jestli se to teda vyprší nebo ne. Babi - skoro na minutu. V 15 hodin začal ten nejhezčí program na jízdárně, jakej jsem zatím na Cunkově zažila. Dvě něžný holky to celý otevřely a po nich se nedalo už nic jinýho dělat, než koukat na to, co děti, dospělý, koně a chuť hrát si a žít naplno dokážou za kouzla. Ještě taky bylo místama nutný polykat slzy, který se ti tlačily do krku a nebo držet pěsti těm, co tam ze sebe na jízdárně dali všechno. Na typický Zubí rockový melodie jezdily děti z jezdečáku větší i menší, dospělí, dvojka Zub + Veruna v bílejch rukavicích, Jirka Vítů s Ládíkem a jejich čtyři koně vedle sebe zapřažený do vozu / babi, promiň, už zas nevím, jak se tendle způsob zapřahání jmenuje/ velký i malí na voltiži s Pastelou - všichni jsme byli nadšený a utleskaný, aby všichni ti lidičkové na koních věděli tutově, že se jim to maximálně povedlo. Prostě bylo nádherně, byl smích, nadšení, slzy a já šla dolů z jízdárny s pocitem, že to rozhodně za to stojí, se celej rok snažit a vítězit a prohrávat a pak zažít takhle nádherný chvíle, že vo tom to přesně je.

No a křtiny samotný, babi, to ňák nezvládám popsat bez emocí. Celý stádo se předvede ve cvalu tam a zpátky, ta síla, ta volnost, ta energie, pak jede loňskej král a jedou pro letošní královnu Jarušku a už jdeme z ohrady s koňskejma maminama a hříbošema. To mý pochopitelně nechce vést ani náhodou. Kmotři jsou děti z jezdečáku, Martin, pan Ládík. Já se celou dobu bojím, že zapomenu, jaký mu vlastně dávám jméno a už to jede jak na drátkách - Gulivere, přeju ti na tvé cestě s člověkem, aby to nebyl boj na vítěze a poraženého, ale společné hledání důvěry a radosti - hurá zvládla jsem to. Ostatní samozřejmě taky. A pak je bomba - pokračuje se křtěním lidskejch mláďátek - Madlenky, Adámka, Vašíka a Aničky a nakonec Adélky a Aranky /babi, to bys neuhodla, to jsou čivaví miminka/.
Královna odjíždí a je zas na rok po všem.

Vlastně ne, zbytek dne a noci se tancuje, zpívá, hraje /na pódiu skupina Samotáři/, cunkovský makaj v baru, bufetu, u toustů, u pípy, lidi se bavěj, setkávaj se, roztáčíme to na parketu. Letos to, babi, fakt nemělo chybu, věříš ? Příští rok tě určitě vemu s sebou, protože to se prostě musí zažít. Jestli jsem na něco zapomněla nebo popletla, tak mi to, babi, promiň. Rozhodně mi ale můžeš věřit, že to byly moje nejhezčí křtiny na Cunkově a moc za ně všem děkuju.

Máma ti vzkazuje, že ty léky ti přiveze za tejden a ještě něco, ale to už jsem zapomněla a tak už končím.

Pusu ti posílá Tereza